#HledáníKrásy (0.díl)

Dny, kdy se cítím jako krásná a silná žena. Žena, která v sobě doslova cítí dary přírody. Podívám se na sebe a jsem spokojená s tím, co vidím. Podívám se dovnitř sebe a jsem šťastná. Pomyslím na to všechno, co kolem sebe mám a jsem nadšená. Místo, na kterém se právě nacházím, je to nejlepší místo, na kterém se můžu nacházet. Člověk a lidé, které tam vidím, mne inspirují. A já jsem vděčná. A jsou chvíle, kdy takové dny trvají týden. Dva nebo tři. A pak to skončí....

Rozhodnout se

Stres, neúspěch, změna, špatná zpráva, tragédie...nebo v mém případě naposledy i taková banalita, jako menstruace. Jak při těch všech silných momentech v životě každého z nás, jak je možné udržet se?

A proč se to vlastně ztrácí ten krásný pocit, že všechno je tak jednoduché? Jak je možné, že to končí? Nebylo to opravdové? Ano, je těžké naučit se žít jinak, když jste zvyklí celý život na něco zcela jiného. Také můžu říct, že je to velice lehké a na všechny otázky, jak?, je jednoduchá odpověď. Stačí se rozhodnout.

Já jsem se tedy rozhodla a jsem opravdu vděčná za ty dny, kdy ne, že cítím krásu, já se cítím být Krásou a právě to mi dává sílu, abych měnila svět kolem sebe (zatím jsem nedošla dál, než za náš obývák!).  

Jak? 

Vlastně je to celé skryté uvnitř... Cítím, jak jsem lehká a čistá. Náhle si uvědomuji stejnou lehkost i všude kolem. A pak to kolem mizí a je jen venku, příroda, stromy, větve, listy, vítr, vůně...to všechno cítím (stále sedím ve svém obýváku). A pak, když u toho pocitu dokáži zůstat a užívat si ho, čerpat z něj, otáčet si ho jako skleněnou kouli ve vzduchu a dívat se na něj s dětským zaujetím, pak se to náhle prolomí a zmizí. A já postoupím výš, uvědomím si prostor, vesmír, život a taky to, že vše je jedno, že vše je součástí všeho. Já jsem součástí všeho, jsem tím listem na stromě, větrem, který je v tom samém okamžiku na všech místech na zemi a já jsem tam s ním.

Tak tenhle pocit, o něm to je...

Hledání neztraceného

Článek by se nejmenoval Hledání Krásy, kdyby nebylo co hledat. Ono vlastně ani není. Protože to vše, o čem se tady píše, to vše je schováno uvnitř nás. Není tedy třeba chodit moc daleko. Přesto někteří potřebují několik životů na to, aby to našli.

Krása co je vlastně Krása?

Každý to nazývá jinak, energie, vesmír, život, bůh, všudypřítomné něco...je jedno, jak to nazveme. Pokud tomu máte rozumět, ten význam cítíte. Nebo to právě poznáte.

Jak najít něco, co už máme?

My vlastně nehledáme, my se rozpomínáme...

Jak si tedy vzpomeneme, když ani nevíme na co?

Budeme zkoušet mnohé techniky. Vše je o  myšlenkách. Někdy je zapotřebí činů k vytvoření správných  myšlenek. Někdy zase je třeba poznání. Ale vždy stačí, když se člověk rozhodne a prostě to má v sobě. Ta cesta se pak objeví sama. Já jsem se rozhodla vyrazit. Nevím kam, nevím jak dlouho. Nevím, jaké tam bude počasí a taky nevím, jestli na konci budu stále živá (cesta smrtí rozhodně nekončí), ale jdu. A věřím, že se mi bude odkrývat krok za krokem.

A když nevíme, co jsme zapomněli? No, ale můžeme se na to dívat i tak, že jsme rádi, že víme, že jsme něco zapomněli :) To je dobrý začátek.

Pozor! Připravit ke startu!

Na začátku je vždy odhodlání. Ať nám vydrží co nejdéle!

Postupem vznikne celá série článků pod stejným názvem. Jednotlivé kroky, které budou odkrývat tuto cestu.

A proč? Protože vím, že tam něco je...

 

...nechť je má cesta lehká, jako motýlí křídla

 

Startem je rozhodnutí každého z nás. Přidej se!

Další část Hledání Krásy již brzy na téma Cesta zevnitř ven (1.díl)