Když člověk něco chce aneb jak NECHTÍT

Když něco chceš, nesmíš to chtít!

Uplynul dlouhý čas od posledního článku. Ano. Stalo se to, co se stane vždy, když se člověk na něco upne. Znáte to. Říká se, že když něco chceš, nesmíš to chtít! Ale jak to udělat? Jak může nespokojená čtyřicátnice s mizernou prací nebo mizerným partnerem nechtít "žít lépe"? To chce přeci každá! A když najde to odhodlání a vnitřní vůli, snaží se najít jinou práci, nabídky nepřicházejí. Rozhodne se změnit životní styl a stravu, ale nedaří se a na konci končí s ještě větší nespokojeností a nerovnováhou. Velmi často se té cesty vzdává dříve, než začala.

Jak z toho ven? Teď by to chtělo nějaký odzkoušený návod, nějakou třiceti denní kúru, po které budete zaručeně šťastní. Ale bohužel, nic takového ve skutečnosti nefunguje. Je jen cesta. Vaše cesta.
Ta je pro každého individuální. Každý sám by měl být bdělý a následovat cestu, která je pro něj právě otevřena.

Jak z toho ven? Jaký je ten tajný návod?

Odpověď je Žít.

Jak žít?
Brát to, co život přináší.

Pokud jsme příliš soustředění na nějaký cíl, většinou přijde vyrušení. To proto, abychom získali nadhled. Takové vyrušení bude přicházet vždy, když bude třeba. Naše cesta tak může být zdlouhavá a trnitá.
Nedaří se? Přicházejí neustále nějaké nemoci, rodinné pohromy či pracovní vyčerpání? Možná je třeba nechat to být. Něco je třeba nechat být, znovu se nadechnout a v prvé řadě věnovat pozornost tomu, co se děje aktuálně a ne bědovat nad tím, že se neděje to, co zrovna chceme. Nechat se tím provést, nezkracovat tu cestu. Často bývá nepříjemná, ale právě po takových rosteme nejvíce. Má nám něco říci. To něco nemusí být hned vidět, většinou si to člověk uvědomí až posléze. Co to všechno vlastně znamenalo. Důležité je přesunout pozornost jinam, uvolnit potenciál pro tvoření toho opravdu chtěného. A vesmír začne tvořit, aby vám to přinesl. Dejte si pozor, abyste v průběhu neměnili zadání, to byste ho pěkně zmátli a všechno zpomalili.

Tak např. snažíte se o dítě? Přestaňte se snažit, počítat a hlídat. Milujte se a užívejte život. Máte svůj život a ten běží. Všechno má svůj čas!

Všechno přijde v ten nejsprávnější čas! To platí vždy.

Žijte svůj život, protože teď to tak má být. Teď se máte postarat o domov, který možná budujete. Možná se máte postarat o své tělo, které na to čeká, až bude mít vaši pozornost a vy si všimnete, jak s ním vlastně zacházíte. Možná je čas věnovat se otázkám, které vás hluboce trápí a myslíte si, že není třeba se jimi zabývat, že se to prostě tak stalo a vy takový jste. Ale to je omyl. Na všem se dá pracovat, život se dá měnit! Ale tu změnu musíte vy chtít a vy realizovat. Nic nepřijde samo. Vesmír vám pomůže jak bude moct, ale bez vaší vůle se nic nepohne. Takže je možná čas věnovat se svému vitřnímu dítěti a poznat svůj Strach. Je čas na vyřešení nějakého vztahu v rodině nebo na jiném, důležitéím místě. Cokoli, co se vám děje, věnujte tomu pozornost. Buďte tiší a vděční za to, co přichází. Mějte svá přání na paměti, ale s pokorou přijměte to, že vaše přání je na cestě a dorazí v tu nejlepší dobu. Stačí víra, nic víc. Víra a přesvědčení, že to je to, co chci. To, co potřebuji pro svou cestu zde. Protože až se vám to splní, ta cesta neskončí. Vynoří se další přání a další a další.
To byste si pak mohli přát jednu věc za druhou a vlastně byste celý život jen honili domnělé sny.

Takže! další tajný návod? 

Nic si nepřát! Až bych řekla po ničem netoužit. Nebo rozeznávat touhy. Touha ega není pozornosti hodná. Zato touha srdce, ta by se měla následovat. Nejdříve ale přestat se vším přáním si. Ztišit se. Nejdřív vnímat to, co už mám. Ponořit se do svého nitra a poslouchat své tělo. To je vše, co potřebujete pro splnění všeho. 

A pak.

Pak se to vynoří samo. Objeví se cesta. Ta  cesta by měla být snadná. Neměli byste se přemlouvat po ní jít, neměla by to být námaha. Měla by se stát snadnou součástí vašeho života.

Najednou se do cvičení nenutíte, ale užíváte si každého nádechu a výdechu a práci vašeho srdce. Užíváte si to, jak vaše svaly sílí. Užíváte si dobré jídlo, které posíláte svému tělu. Užíváte si milování se svým partnerem i pocity po něm. Užíváte si to, že můžete být ženou a můžete se znovu stát ženou, protože jste se narodili v době a na místě, kde můžete všechno. Je to tady jako obrovská herna. Stačí si jen vybrat.

Ale nejdřív je třeba se ztišit a nic nechtít. Jen být se sebou, se sebou šťastná a spokojená tak, jak jsem. Hned teď. Ne až něco. Až něco přijde, až něco přejde, až něco pojde (nebo někdo)...HNED TEĎ.

Pak si uvědomíte, že není zapotřebí se pořád za něčím honit, protože život sám za vámi neustále přichází a dává vám dary. Neříkám, že je to jednoduché. Ale my tady nejsme pro to, aby to bylo jednoduché. My se máme něco naučit, někam směřujeme. Tak hlavu vzhůru a pojďme konečně žít! Možná to teď nechápeme, ale když nežijeme život, který se nám objevuje před očima a děláme věci těžkými, pak sabotujeme jen samy sebe. Nikoho jiného. Život čas nezná, nepotřebuje jej. Má všechen čas světa a vesmíru k tomu, aby každého z nás dovedl tam, kde má být, a to je proměnlivé. I kdyby to mělo znamenat prožít dalších tisíc životů. Život sám nikam nespěchá. Bude tady pořád a my s ním.
Pokud něco odkládáme...víte, život počká i sto let než nám dojde, že některé záležitosti odložit nejdou. Práce sama na sobě a na vztahu ke všemu kolem. Na tom, co a čemu já můžu přispět v tomto životě.

A teď konkrétně prosím

Jak tohle všechno použít v reálné situaci, kdy si připadáte, že jste podlehli syndromu vyhoření? Kdy už už přehodnocujete vaše cíle a to, na čem pracujete, vzdáváte? 

No, napíšeme kamarádce. Nebo našemu rádci. Naší vrbě. Často je to o tom, TO říct. Pokud nemáme komu napsat nebo máme pocit, že to nikdo nepochopí, můžeme to napsat samy sobě. Hoďte to na papír. Psaní má zvláštní moc. O to zvláštnější je pak, když si to přečtete. Často má člověk odvážné myšlenky, ale když je má zapsat, přepadne ho strach. To nevadí. Nechte ten strach přijít a studujte jej. Proč tam je, jak vypadá, co říká?
Další konkrténě budeme probírat v rubrice #HledáníKrásy.
Meditace, péče o pokožku, o vlasy i nehty. Strava, myšlenky, meditace, meditace, meditace.

Já jsem na své cestě na začátku. Bude trvat dlouho, až do konce života. Myslela jsem, že vím, o čem bude #Hledání krásy, ale život mi ukázal zase něco jiého. Bylo třeba se zklidnit, ten entuziasmus. Protože jsem ztratila nadhled. Nadhled toho, co tím vlastně chci říct. Proč to dělám? Proč trávím hodiny a hodiny (a hodiny) psaním článků, když svět je zahlcen různými informacemi?

A díky tomu zklidnění jsem znovu objevila smysl všeho toho. Toho, kam chci, aby to směřovalo. Neznám celou cestu, ale jdu po ni. Jsem ráda, že jsem udělala vše, co jsem do téhle chvíle udělala. A začalo to výpovědí z práce. Byl to velký krok..

Svět nás potřebuje

Cílem bude, aby více lidí a žen mělo odvahu opustit zaměstání, které je ubíjí. Aby se věnovali jediné věci, a to objevení sebe sama, objevení Ženy uvnitř každé z nás. Já nevím proč, ale vím, že je to důležité. Svět nás bude potřebovat!

Svět mužů končí, žena se musí vrátit do své role, aby pomohla světu se nadále uzdravovat.Aby naše děti žili v lásce a harmonii. Abychom vůbec chtěli děti. Dnešní moderní názor, já děti mít nebudu, já nejsem mateřský tip... 

Aby hloupost a škaredost umírala a odvaha rostla. Vždy bude nějaké zlo. Díky tomu však vynikne dobro a síla lásky. Ženy mají tolik síly, tolik moci!

Nechť je to inspirací pro co nejvíce z nás.

 

Děkuji všem, z celého srdce! Je krásné být a tvořit tohle všechno...

Love Misha