#HledáníKrásy 1.díl Tělo

Cesta zevnitř ven

Proč cesta ven? Očekáváme přeci, že ta změna se musí stát nejdříve uvnitř! No. Pojali jsme rozhodnutí, že se chceme stát krásnými bytostmi, chceme se tak cítit. A ono nic. Další den ráno bych řekla, že je to ještě o to horší. "Ani make-up nepomůže, dneska mám prostě křivý obličej. Vypadám jako kostka." Podle rad známých fashion blogerů, že je to celé jen o obočí a rtech, nebo-li hoď tam barvy a udělá to divy, se pouštím do malování obličeje. Marfuša! Jako Marfuša! Kleju, zatímco si vše smývám do přijatelnější podoby. Pak zkouším pár kouzel s vlasy, ale zjišťuji, že ani účes mne dnes nepřiblíží slovům "Ach, ta krása." Nevadí, nadechnu se a zkouším si uvědomit, na co mám náladu. Na jakou barvu? Jaké oblečení? Dlouhá sukně, uplé kalhoty a velký výstřih...tepláky?...

Ano a takových dní přibývá exponenciálně k tomu, jak moc se snažíme krásu vidět všude kolem nás a hlavně, hlavně na nás. 

 
 

Jak se totiž chcete rozhodnout, která z nich je opravdu krásná??

 

Vidět v nás

Avšak, my se nemůžeme dívat na krásu jako takovou, není to něco, co je postřehnutelné očima.  To je iluze. Nejde o to, abychom měli krásné oči nebo vlasy. Aby všichni chválili naše nově nalakované nehty, náš make-up, který dokáže spolehlivě zakrýt to, čím jsme doopravdy. Zakrýváme tak opravdovou krásu. Žena by měla nosit make-up až když je krásná, pak jí pomůže být neodolatelná. 

Krásu musíme nejdříve sptařit v nás samotných. Cítit, vidět, slyšet. Je to něco, co si neseme sebou, je to jeden z pokladů, které můžeme mít. 

A jak to udělat, abychom viděli tu krásu? Někde uvnitř nás? Je to hodně imaginární?

Ale! Vždy je nutné věnovat se celému svému Já. Nejen naší duši. Ale i tělu.

Věnujeme chvíle našeho života na to, abychom seděli u internetu a četli všemožné články. Valnou část z nich zahodíme do koše své paměti se štítkem nic užitečného. 

Pokud však i nadále věnujeme tomuto článku své minuty a věnovali jsme je i předešlým článků. A pokud jsme se také rozhodli být krásnými (jen o tom možná ještě nevíte), už to je ohromující!

Ano, už to je hodně! Náš mozek už začal toto téma zpracovávat a bude v tom pokračovat. Čím více se budeme snažit to téma vytěsnit, tím více nás začne ovlivňovat. Takže náš vnitřní svět pracuje a hýbe se, hýbe se správným směrem.

Teď je tedy čas, věnovat pozornost tělu. Je to schránka naší duše. Pobyt v lidském těle nám působí mnohá omezení. Například nemůžeme létat. Dokážete si to představit? Že byste byli bytostmi, které létají? Je pravděpodobné, že už jste jimi několikrát byli. Nevěříte? Možná, že na konci tohoto "semináře" budete.

Zpátky ven

Jak to tedy udělat, když nejsme žádnými profesionály? Řada z nás si myslí, že má nějakou vadu na kráse (nadváhy, podváhy, znamínka, nos, oči, rty, zuby, lícní kosti, celkově všechny kosti a celá kostra i kůže). 

Začneme tedy tam, kde můžeme my samy. Vždy budeme volit tu lehkou cestu. 

Poskytneme tělu základní péči. Napříkad důkladnou koupel. Můžeme do ní přidat speciální soli, mýdla, oleje, květy, vůně...cokoli, na co máte vy osobně chuť. Jde o to jít a udělat to a neříkat pořád "Já bych si dala koupel plných růžových lístků, ale..." a nějaká výmluva. Nenene, tělo je pro nás důležité, protože péče o tělo nás vždy bude přivádět zpět k péči o duši, ne naopak!

Pokud tedy začneme s první velkou očistou, začneme pak vnímat i další aspekty té reality. Poslouchejte jak teče voda, jaký zvuk vydává. Jakou energií tryští ven. Zaposlouchejte se a zadívejte se. Oceňte tu možnost, že se nacházíte zrovna tam, kde jste, protože ne všude a vždy si můžete dopřát takový prožitek, horkou vodu, vyhřát každou buňku těla. Ne každý člověk na této planetě má možnost za celý svůj život prožít alespoň jednu jedinou takovou koupel. V jiné době by si tohle dopřávali pouze vyvolení v lázních pro šlechty. Vy byste prostě páchli...

Teď máme tu možnost,tak si ji uvědomme. Otevřeme oči, co všechno můžeme! Jíst co chceme. Jíst kdy chceme. Vykonáme potřebu a ono to někam odejde a my se nemusíme starat...není to zvláštní? 

"Víte, když se říká, že máte otevřít oči, že ty dary a poklady jsou všue kolem vás...jak to ale vysvětlit, když se těmi poklady myslí ty nejobyčejněší věci..."

Takových věcí je spousta. Vrátíme se však k naší koupeli. Poté, co jsme si užili přítomnost vody a vlhkosti, zaměříme svou pozornost na naše tělo. Prohlédneme si ho. Celé. Úplně celé. Ohmatáme jej. Opět celé. I ty části,  které se nám nelíbí. Naším cílem není je hned začít milovat. Jen pozorujeme. Můžeme pozorovat i pocity, které se vynořují, ale pravděpodobně nám budou známé.

Pokračujeme tak u všech částí těla. Mezi prsty na nohou, pokožka pod vlasy, obličej, tvar lícních kostí, štíhlost krku...

Vychutnáme si každý kousek svého těla. Vychutnáme si taky všechny oleje, soli a přídavné látky, které máme k dispozici. Pokud jsme si zapálili svíčky, chvíli se zastavíme a koukáme do ohně. 

Po koupeli se jmeně osušíme a nejlépe neoblíkáme, ale necháme pokožku celého těla dýchat. Můžeme se klidně pohybovat nazí, pokud k tomu máme vhodné podmínky.  Můžeme pohladit svou pokožku a užít si tak péči, kterou jsme jí právě věnovali. Uvědomit si, že i ona nám děkuje, protože šlo o náš čas. 

Děláme praktické věci pro každou část těla

Záměrně zde nechci psát nějaký daný program, zaručené kroky. Protože pokud jste tu cestu už začali, sama vás navede. Dle svých pocitů zvolíte, co můžete udělat dál.

Co bych ale chtěla, je poskytnout možnost podpory či inspirace. Průvodce, společníka, protože i já sama jdu. A chci tomu dát co to jen půjde.

Budeme tedy věnovat pěči té části těla, u které cítíme tu potřebu. 

Může to být obličej a pokožka na obličeji, nebo se zaměříme na vlasy. Mnohé z nás se asi zaměří na svou postavu. Zaměřit znamená podívat se tam, kde jste se dosud nechtěli dívat. Z jakéhokoli důvodu. Důvod není důležitý, i pokud je nepřekonatelný.

Můžeme se také zaměřit na několik oblastí zároveň. Tak jako já. Samozřejmě jsem vždy chtěla všechno hned. Teď vím, že to má všechno čas.

Tipy a inspirace

   

Obličej a pokožka

Na akné - vaříme lněná semínka s vodou na kaši, necháme vychladnout, poté natíráme postižená místa, necháme vsáknout, vyrážka mizí po několika dnech.

Masky - na čištění pórů a vyrovnání mazu

1 lžíce medu a 1 lžíce citronové šťávy. Natřu na obličej, krk, nechám 20 minut, poté smyju

(Doporučuju, má opravdu čistící účinky, jen doporučuji opřít se o stůl a dát si pod sebe papírový kapesník, protože to kape a je to med...)

Existuje velké množství domácích mask, které si můžete připravit (Bílek  a citron, olivový olej a cukr jako peeling...). Není těžké je vyhledat.

Na vlasy

Do studené vody vymačkejte citron. Po umytí vlasů propláchněte citronádou, Zvyšuje lesk i pevnost. 

Zase existuje mnoho způsobů, jak věnovat péči svým vlasům. Šampón volte ne podle reklamy nebo ceny, ale podle toho, jak funguje a co obsahuje. Doporčuji navštíit lékárny. Také potírat vlasy olejem pomáhá nejen jim, ale hlavně pokožce. Masírujte ji často. Česejte se, roztíráte tak přirozený maz vlasů.

"Měla jsem problémy s mastnými vlasy. Místo toho, abych si je každý den myla a mastnost jen zvětšovala, začala jsem si je mýt jen dvakrát týdně. Začala jsem je také více česat. Vydržely opravdu déle bez mazu. Postupem času stačilo mýt vlasy opravdu dvakrát týdně a vypadaly pořád pěkně."

Avokádové masky jsou také velice účinné. S vajíčkem nebo jogurtem, olejem. Natřeme na vlasy, zabalíme a necháme působit. Některé masky se aplikují na noc. Ale! Začínáme s tím jendoduchým, s tím, co máme doma, co netrvá dlouho...zvykáme si. Nechceme se odradit přehnanými nároky!

Na nehty

Nehtům můžete dopřád různé lázně v olejíčcích, napadá mě npříklad panenský olivový olej s květy levandule nebo růže. Vyzkoušeno mám také olejový peeling na ruce, čistí však i lůžka nehtů. 1 lžíce olivového oleje, dvě lžíce cukru, nejlépe třtinového. Nanesu na ruce a protírám mezi sebou. Nemělo by to bolet, ale chvíli vydržím. Věnuji se okolí nehtů, mezi prsty i dlani. Poté smyju. Pokožka je vláčná (jak by ne z oleje...), ale i nehty jsou čistější. Na noc můžete nanést na ruce krém nebo vazelínu, zabalit je do bavlněných rukavic a nechat působit.

Na pokožku

Pořád sním o voňavé koupeli, vonných olejích. Ženě to dodává velice příjemný pocit, když cítí ze své pokožky příjemnou vůni. Krom různých přípravků. které si můžeme koupit, jsou i domácí alternativy Sušené květy levandule mají velmi příznivé účinky na pokožku. Totéž platí o kvítcích růže. Výborná byla také mléčná koupel. 2 litry plnotučného mléka na jednu vanu. Rozpouštěla jsem se v ní alespoň 20 minut. Při namáčení obličeje, abych i mu dopřála co nejvíce hydratace, jsem využila možnost zadržování dechu - vlastně jde o meditaci. Nejdřívě jsem se dvakrát nadechla a ponořila, vydržela jak mohla. Opakovala. A pak jsem to obrátila. Nadechla jsem se, vydechla jsem a ponořila se. Je s podivem, jak dlouho vydržíte v tomhle stavu neživota, v místě, kde není žádný dech. Postupně se ta mezera prodlužuje. Lze to vydržet prý i hodinu. Mně stačilo deset sekund, ale ten zvláštní pocit jsem si užívala.

Také začneme více přemýšlet o tom, co si na pokožku mažeme. Odkud je ta kosmetika? Je testována na zvířatech (většina konzumní kosmetiky je) a pokud ano, opravdu nám to nevadí? A z čeho se vůbec skládá tato kosmetika, tento krém? Tolik chemie, opravdu tohle chceme matlat na svou pokožku dvakrát denně deset, dvacet, třicet let v kuse? Opravdu? Přemýšlíme nad tím při každém použití krému, vody...Nejde o nějaký drastický způsob. Jen o cestu uvědomování si. Pokud jsme srozuměni s tím, že může být kosmetika testována na zvířatech, zatímco my jsme vegetariány, nebo to, že si koledujeme o nějakou tu rakovinu až budeme starší, protože do svého těla dostáváme vlastně ani nevíme co. Pokud tohle všechno víme a nevadí nám to, pak je to zcela v pořádku. Jde o to být uvědomělý.

Nebudeme hodnotit co je a co není špatné nebo dobré. Jde o uvědomění. To je u každého jiné. Bylo by zbytečné, kdyby bylo stejné. Jak někdo řekl: "Buď sám sebou, protože všichni ostatní už jsou."

Postava a potrava

Náš postoj k naší postavě, to by vydalo na knihy, ne na konec tohoto článku. Ale jsme na začátku. Nejdříve si stačí přiznat svou postavu. Uvědomit si ta kila navíc, že je tam něco, co nejsem já. Nebo naopak, že tam něco chybí. Vůbec připustit to, že je to tak, ale že já věřím, že já jsme jiná, já to cítím. Jakoby by bylo tělo v těle. To je duše v těle.
Hned poté budeme pracovat na tom, abychom přijali to, že se můžeme změnit. Pak tu změnu budeme mít rádi a dovolíme jí přijít do našeho života. Ti, co budou chtít, můžou začít cvičit jako já. Cvičím, protože se mi líbí ten dech, který slyším a ten pot, který vidím, že kape. Protože vidím, že žiji. To je nejlepší při běhu. Vaše myšlenky vás přestanou stíhat a hned za tím vaše problémy.

 

Ať už se začneme zabývat naší kosmetikou nebo naší postavou, automaticky se začneme také zajímat o to, co jíme. Tohle je také velice velice složité téma života. Změny jsou v tomhle směru často obtížné. Také tady vzniknou samostatné články o stravě a o lidech jako inspirace.

Pro začátek však můžeme také hned něco udělat, krom toho, že o tom budeme přemýšlet. Pokud používáme FB nebo podobnou aplikaci, či jinak brouzdáme po netu, používáme mail; můžeme si najít skupinu, která se cvičením zabývá a přidat se k ní. Nemusíme být moc aktivní. Sledujeme tím jeden záměr, téma tak na nás bude působit z více míst a pomalu se bude dostávat přímo k nám. Opravdový start pak budeme mít o mnoho lehčí. Například na FB je skupina cvičíme s Jill a tam je spousta inspirace. Když pořád vidíte videa jak posilovat doma, fotky holek, kterým se "to" podařilo...ono to s vámi taky něco dělá. Dále se zaměříme na možnosti domácího cvičení, protože ne každý má možnost a chuť chodit do fitka. A ne všichni rádi běhají. Nemají možnost chodit na kolektivní sporty. Ale hýbat se vždycky dá i s minimem místa a dítětem omotaným kolem pasu (představte si, že moje malá si lehne pode mně, když dělám kliky a dělá jakože chytá mlíčko; nebo si vleze na záda, to pak s klikama končím...).

A co se stravy týče. Neuškodilo by začít kupovat více zeleniny a ovoce. Hledat recepty, co z nich. Držte se jednoduchých možností jako jsou sezónní potraviny. Kuchařky z farmářských trhů jsou vcelku dobré (podzim a zima, jaro a léto). Konzumujeme ovoce dopoledne a odpoledne zeleninu. Zařadíme jednu kaši. Vyzkoušet můžeme třeba pohankovou kaši, pohanky v našem jídelníčku hádám moc nemáme. Přidáme ke kaši vločky. Dáváme si pozor na kupované musli, jsou plné cukru. Preferujeme základní potraviny a z nich tvoříme. Naučíme se chia pudink, například banánový nebo mangový a zařadíme jej na náš jídelníček na snídani nebo svačinu. Také tvaroh jako kvalitní tuky, nebojíme se tučného. Nahradíme cukr jiným sladidlem jako agáve sirup. Stévie. Myslíme na bílkoviny, často doplňujeme luštěniny, maso, ryby (za mě teda maso ne, ale rybu a ty luštěniny to jde). Stačí, když začneme postupně. Každý den něco. Vyzkoušíme nějakou kůru pro očistu těla zevnitř. Např lněné semínko (starší článek z února) nebo detox čaj (1 lžička kmínu, koriandru a fenyklu, zalijeme horkou vodou a necháme vyluhovat pár minut. Scedíme a vypijeme například ráno po vstávání. Držíme týden.) Začneme se seznamovat se semínky, například slunečnice, dýně. Nejsou poze pro ptáčky.
Také začínáme přemýšlet o oříšcích, pomohou nám doplňovat potřebné tuky zdravou cestou. A můžeme si něco zjistit o živé stravě. Pokud k tomu máme odmítavý postoj, uděláme si jako pokus jeden raw dezert. Jedno jaký, receptů je hodně a příprava je snadná.  Jsou moc dobré a později by se mohi stát alternativou všem kupovaným dezertům.

Tohle všechno se dá pro začátek udělat. Ten začátek trvá týden, dva, tři, pokud je třeba nějaký restart, tak i více. To nevadí, protože ta cesta je jistá. Posloucháme hlavně samy sebe. Děláme to, na co máme chuť a to, co je jednodcuhé. Pokud se setkáme s odporem, necháme věci být. Neplánujeme, neočekáváme.

S chutí do toho!

withLove Misha