Stín zde nereprezentuje jen očima viditelnou záležitost. Za tímhle Stínem se skrývá mnohem důležitější bytost. Má mnohé společného s klasickým stínem. Nesvítí tam světlo.
Naše stinné stránky. Naše stinné osobnosti, které se v nestřežených chvílích chopí vlády nad námi. Je to všechno, co jsme měli uvnitř sebe. Ale nebyly podmínky pro uskutečnění. Nebylo to žádoucí, naše rodina nebo společnost, normy, etiketa, sociální status. Hlavně při výchově dětí se vytváří spousta a spousta stínových malých osobností. Pokud je jejich energie potlačena hodně, projeví se nemoc nebo tím, že ovládnou chování jedince. Třeba jen na okamžik. To pak vysvětluje mnohé zabití, zneužití, násilné činy i ty sebezničující.
Není možné se jim nevěnovat. Je nutné je poznat a integrovat je. Některé se rozpustí, protože se vyřeší. A taky poznáme, že z každé z nich si můžeme vzít i ty dobré vlastnosti, když je dobře poznáme.
Př. projevení stínu
Přetlaková energie se často vybíjí ve snech nebo nočních můrách.
Přeřeknutí, přešlapy.
To, co se nám na našem těle nelíbí.
Nemoci.
Partnerské problémy.
Koukněme se např na někoho, kdo velmi rád uklízí. Za touto vlastností můžeme najít jak pozitivní vlastnosti, které jsou podporovány, tak ale také negativní, které se stávají negativními, protože jim není věnována pozornost a upadají do stínu.
Silné stránky - pozorovací talent, ekonomické jednání, smysluplné a produktivní plánování, přesnost, láska k detailu, radost z práce, pozornost každodenním maličkostem.
Slabé stránky, stín - kritičnost, stěžování si, odsuzování, přílišná pedantnost, hledání chyb ve všem, jednání pro účel a zisk, nedůvěra, úzkostlivost, přemoudřelost, přílišná racionalita, úzkoprsost, slepá víra ve vědu, prosazování hospodárnosti na úkor citů a pocitů.
Krátká pohádka o "setkání se Stínem"
Autobiografie o pěti kapitolách
1.
Jdu po ulici.
Na chodníku je hluboká jáma.
Padnu do ní.
Jsem ztracen...nemám naději.
Není to moje vina.
Trvá to věčnost, než se dostanu z jámy ven.
2.
Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Dělám, jako bych ji neviděl.
Znova do ní padnu.
Nemohu uvěřit tomu, že jsem skončil na tom samém místě.
Ale není to moje vina.
Ještě stále trvá dlouho dostat se z jámy ven.
3.
Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Vidím ji.
Znova do ní padnu...ze zvyku.
Mé oči jsou otevřené.
Vím, kde jsem.
Je to má vlastní vina.
Hned jsem z jámy venku.
4.
Jdu tou samou ulicí.
Na chodníku je hluboká jáma.
Obejdu ji.
5.
Jdu jinou ulicí.
(převzato z knihy Princip Stínu od R.Dahlkeho, výborná knih, povinná četba pro každého dospělého, protože každý vedením takového deníku stínu může opravdu vylepšit svůj život)
Hodně štěstí všem, nechtˇ najdeme tu jinou cestu co nejdříve. Abychom si moc nenatloukli ;) Misha
Žádné komentáře:
Okomentovat